Vinný sklípek - historie vína a vinařství

Historie vína
Další oblastí, kde se hojně vyrábělo víno, bylo starověké Řecko. Hrozny se drtily v kamenném lisu, který měl nakloněné dno, aby šťáva z hroznů mohla lépe odtékat. Do vína byla přidávána pryskyřice, aby zůstalo mladé víno zdravé. Někdy přidávali i vonné látky jako med, mateřídoušku nebo skořici. Víno skladovali ve vacích z kůží domácích zvířat.

Vino v českých zemích
Počátky pěstování vinné révy u nás jsou datovány od 3. st.n.l., kdy ji k nám donesli římští legionáři. Ve 13. stol. dochází k rozvoji vinic a vinařství. Významnou roli hrály kláštery, které zakládaly souvislé celky vinic. Víno se stalo velmi oblíbeným nápojem a výroba vína se stala výnosným obchodem. V 16. a 17. stol. zakládají novokřtěnci vinice s jakostnějšími odrůdami a přináší nové metody pěstování vinné révy a výroby vína. Kvůli zvýšené produkci vína se staví nové vinné sklepy s velkoobjemovými sudy pro zrání vína, čímž se zlepšuje kvalita vína a vzrůstá jeho cena. Ve velkých sudech vína zrají pomaleji. Při delší době ležení vína dosahují dokonalejší harmonie. Vína se ponechávají delší dobu na kvasnicích, aby se odbourala kyselina jablečná a dosáhlo se tím příjemné harmonie všech jakostních složek. Koncem 17. stol. převažuje výroba dražších kvalitnějších vín a vysazují se kvalitnější odrůdy. Konec 18. stol. naopak znamená úpadek vinařství. O víno přestává být zájem, kvůli stoupající oblibě piva a kořalky. Další pohromou jsou pak začátkem 19. stol. houbové choroby, jako oidium, padlí révové, ale především révokaz. Po 2. světové válce dochází k postupné obnově vinic, mechanizaci a změnám ve výrobě vína. Jde především o využití chemických postřiků révy a síření vína (Kraus et al., 1999).